Chci začít podnikat (14.1.2011)

V čem jsem nejlepší versus co mě baví aneb souboj základních pouček

Říká se, že každý člověk může být v něčem výjimečný. Zkuste se tedy zeptat sami sebe, v čem jste výjimeční( nebo jinak, velmi dobří)
Každopádně být v něčem výjimečný je velký závazek své výjimečnosti dostát stabilně a dlouhodobě.
Druhá poučka praví, dělej co tě baví a peníze přijdou sami. Baví Vás vůbec něco, čím si vyděláte peníze?. Tak mě baví jídlo, proces produkce potomků, sport atd., Tím si ale peníze nevydělám.
Pak je tu ještě toto: Najdi díru na trhu. Hledání díry na trhu občas připomíná hledání mimozemskou inteligenci, nikdo ho nikdy neviděl, ale všichni tuší, že existuje :)
...více na semináři...

Vše velmi záleží na vzdělání, osobní preferenci nebo preferenci našich rodičů či blízkého okolí.

Výběr vhodného partnera

Toto rozhodnutí je podle mého názoru snad nejdůležitějším v podnikání. Každý člověk si musí nejprve uvědomit, jestli je schopen svědomitě, pravidelně a cílevědomě pracovat sám o sobě, nebo k tomu potřebuje nějakého partnera.

Říká se, že “počet společníků ve firmě by měl být lichý a tři je moc”. Podle mě je podnikání s někým (ať už rodina, blízcí atd.) převážně o vlastním rozhodnutí, jestli s někým chci skutečně podnikat a o osobní integritě a schopnosti dlouhodobě dostát tomuto rozhodnutí (platí samozřejmě u obou/všech partnerů) - né nepodobné manželství. Takže pokud od začátku vím, že někoho potřebuju, technika, obchodníka, právníka, motivátora atd., je to především moje rozhodnutí, které musím být schopen posoudit z dlouhodobé perspektivy.

Zde nabízím několik základních předpokladů pro životaschopné obchodní partnerství

• Oba(všichni) by měli mít něco za sebou, obchodně i osobně
• Každý(á) z nich musí sám sebe dobře znát a být k sobě upřímný, aby věděl, přesně z jakého důvodu(a ten musí být dost silný) hledá parťáka.
• Musí umět vidět věci s rozumným nadhledem
• Nejlépe když mají každý(á) ještě něco svého mimo společnou věc (investiční nemovitosti, akcie, jiný business, který nevyžaduje jejich výraznou angažovanost ať už časovou, finanční, nebo duševní apod.)
• Ani jeden z nich nikdy nesmí ekonomicky zkrachovat, což je zčásti úkol obou(všech), respektive úspěšnost společného businessu a zčásti pak úkol partnera, pomoci v nouzi(opět jako manželství :) )
• "All lasting business is built on friendship." - ano, z mého pohledu je to hodně o přátelství....

Plánování a jeho úskalí.

Nebudu nikoho unavovat popisováním sestavování plánů, toho je na webu dost.
Ve velmi zajímavé knize Restart(Rework) se píše, že plány jsou odhady. Nikdo nemůže nikdy předem obsáhnout všechny možné proměnné toho, co se ve skutečnosti může stát. S tím bych souhlasil.
Ale bez základních vytyčených cílů a strategií se málokterý podnikatel na začátku obejde.
Je pravdou, že pokud přejmenujete plány (ať už podnikatelské, finanční či strategické) na odhady, nebudou pro Vás tolik stresující. Budete se jimi ale snažit vůbec řídit?
Zkuste si sami říct, kolikrát jste si něco naplánovali a jak hodně se výsledná realita přiblížila plánu:)
...více na semináři...

Odlož spotřebu, finanční disciplína je úkol přetěžký

Znám velmi dobře z dlouhodobé osobní zkušenosti případy dvou lidí, kteří najednou a poměrně snadno přišli k milionům. Z obou dvou jsou dnes prakticky po zuby zadlužení bezdomovci neshopní se postavit na vlastní nohy(oboum je kolem třiceti let).
A co že se pokazilo? Nedokázali objektivně zhodnotit svou finanční situaci a začali žít bohémským životem plným hýření, večírků, alkoholu apod.

Pokud jste člověk, který se nechá zlákat kdejakou reklamou a musí mít vždy nejnovější televizi a nejhezči kus oblečení na sobě, pak Vás tato vlastnost buď požene hodně dopředu, aby jste si ty věci mohl(a) dovolit, nebo Vás podnikatelsky (a možná i osobně) přidusí až zahubí.

Finanční disciplína je zásadní v celém průběhu podnikání, na jeho začátku však může rychle znamenat fatální problém. Pokud žil člověk "z ruky do huby" a najednou se mu objeví prostředky na účtu, musí se ovládnout. Nesmí podlehnout volání bezbřehých možností utracení peněz a musí zůstat soustředěn na nutnost udržet provozní kapitál v podnikání.
Pro většinu lidí je velmi těžké se udržet a když jsou k dispozici finance, tak je nespotřebovat. Znám to velmi dobře. Jezdím ve starém škopku, ale přitom mám na osobním účtě stabilně hotovost na slušné nové auto :). Trošku tím trénuji svou trpělivost a disciplínu i schopnost vnitřně odolávat standartním společenským klišé:)
...více na semináři...

Nikdy nepodceňuj jakýkoliv názor či myšlenku

Jack Welch ve své knize Winnig(Cesta k výtězství) píše o tom, že každá uklízečka a každý "podřadný" pracovník chce být vyslyšen a chce se vyjádřit k různým tématům ve firmě a může k nim i překvapivě přispět.

Nic nového - "na každém šprochu pravdy trochu","není perla co se třpytí" apod.
Uvádím to ale proto, že je často velmi překvapivé, jak zajímavé informace a postřehy se dají získat od nejrůznějších vrstev společnosti. Já osobně nepohrdnu (věcnou) diskusí s uklízečkou, ukrajinskou prodavačkou v Tescu, libovolným dělníkem, nebo řidičem tramvaje. Nikdy nevíte, kdy se Vám budou jejich pohled na svět hodit.
Existuje mnoho expertů a odborníků, jejichž rady jsou velmí cenné, ale pohled nezaujatého amatéra může vnést do problematiky neuvěřitelně svěží průvan.

Co je to bohatství?

S jídlem roste chuť, a stejně tak i se získanými penězmi roste chuť na další peníze. Podle mě je ale důležité definovat si nějaký stav, ve kterém byste se chtěli nacházet.
Ve svých knihách Robert T. Kyosaki píše, že bohatství se měří na dobu po kterou by mohl člověk dobře žít, kdyby přestal pracovat. Je to velmi zajímavá formulace. Zkuste si podle této teorie přeměrit svojí finanční situaci.
Já vidím definici bohatství jako situaci, kdy si člověk může pohodlně dovolit dělat libovolný koníček, který ho baví, nebýt ale tím nucen zanedbávat svůj business a rodinu a pracovat přitom průměrně 2 až 4 hodiny denně. Není totiž možné se úplně práci vyhnout i pasivní investice (např. nemovitosti) vyžadují údržbu, i najatý manažer Vašeho majetku či portfolia potřebuje dozor a kontrolu.
Každý má ale různé záliby a ty různě stojí. Někdo se může cítit bohatý při 35.000,- měsíčně, někomu sotva stačí 300.000,-

Nikdo Vám nedá víc, než my Vám slíbíme :)

Toto heslo razíme s nadsázkou v naší firmě. Samozřejmě je to pravda, ale k čemu jsou sliby, že :). Neslibujte příliš, zkuste také občas říkat ne, pokud se Vám práce opravdu nevyplatí. Nemá cenu vzít každou zakázku a pak zjišťovat, že se mi vlastně tak úplně nevyplatí, že kvůli tomu odfláknu práci nebo donekonečna natahuji cenu a termín. Nebo nakonec na zakázce výrazně prodělám a budu naštvaný, což zákazník většinou pozná a dobré vztahy to rozhodně neutváří, nemluvě o nějakých pozitivních referencích.

Většina podnikatelů má tendenci na začátku brát každou zakázku, jakkoliv pro ně nakonec může být nevýhodná. Pokud ale drží své náklady na začátku na miminu a nemá megalomanské vize, může i některé na první pohled příliš komplikované nebo nevýhodné zakázky odmítnout.

Stejně tak je lepší, aby podnikatel neodsouval větší a zajímavější klienty kvůli tomu, že už něco slíbil několika menším zakázkám. Sice si tím snižuje závislost na jednom velkém klientovi, ale může se stát, že neustálým odkladem hotového díla větší klienty úplně ztratí.
Proto se někdy vyplatí vůbec nebrat malé zakázky a soustředit tak maximum energie na několik málo větších klientů. Není to úplně jednoduché rozhodnutí a určitě patří mezi ty klíčová, která není radno podceňovat, protože chyba v tomto úsudku pak může firmě přinést mnoho perných chvílí.
...více na semináři...